[Grok]

Pomsta bude ostrá (2216)

„Je… mi to líto,“ objala Cirkulárka svého otce a byla by snad uronila slzu, nebýt krogankou. Svůj žal a zármutek prožívala vnitřně, navenek si udržovala téměř dokonalou plazí netečnost.
„Jak se to stalo?“ ještě pořád držel v ruce váleček na těsto a měl ruce od mouky.
„Připletli se do nějakých žoldáckých šarvátek. Lobo tvrdí, že mohli utéct…“ pomlkla. Venku to bylo v tyto doby zlé a o přestřelky nebyla nouze.
„Ale neutekli,“ odtušil Grok a povzdechl si. Nikdy si nezvykl na to, že vidí umírat své přátele, kteří prostě vyčerpají svůj životní cyklus. O to víc jen ranila skutečnost, že se dožil dne, kdy bude pohřbívat svého syna, který měl ještě staletí před sebou.
„Neutekli,“zakroutila hlavou, „zbrkle se do toho vložili, hovada.“ Zaskřípala zuby.
„Měli k tomu aspoň nějaký důvod?“ snažil se v tom najít aspoň nějaký smysl.
„Jedna banda do toho prý zatáhla rukojmí z civilistů a té druhé prý nedělalo problém střílet přes živé štíty,“ svěsila ramena a uždibla kousek syrového těsta. „Lobo je na přístrojích, ale přežije. Morbo je ale…“
„To mě činí velmi šťastným,“ rukou na prsou vnímal tlukot svých srdcí, „neb žádnou jinou smrt nepovažuji hodnou sebe či mého syna.“
„Trestná výprava?“ navrhla.
„Zavolej Raubířům.“

Fandom: Mass Effect