[Žádné sousto není dost velké]

Žádné sousto není dost velké (2185)

Tyhle obchodní konvoje čítaly několik desítek lodí a být vrchním velitelem toho stáda, si žádalo letité zkušenosti a dávku odvahy. Šlo totiž o to, že na ozbrojeném a hlavně kvalitním doprovodu se šetřilo a celkově se spoléhalo na to, že v množství je síla.
Tomuhle konvoji se říkalo Admirálova karavana a říkalo se jí tak, protože byla s přehledem nejpočetnější. A veliteli se říkalo Admirál.
Když ten současný spatřil, jak se jejich směrem řítí rozpadající se batarianský křižník, ani ho nenapadlo, že je plný Rudých Raubířů a že se Admirálova karavana bude druhý den prodávat na Omeze. I s Admirálem.

Fandom: Mass Effect

[Tohle netrumfneš]

Tohle netrumfneš (2196)

Co ji jen dát, hm? To byla otázka, kterou se teď zaobíral den co den a neměl ze sebe moc velkou radost. Vyměknul po těch letech strávených mimu kroganní společnost a teď místo toho, aby to hodil za hlavu a nedal ji nic, ji chtěl udělat opravdu radost a obdarovat ji něčím, na co by jen tak nezapomněla. Vůbec ale nemyslel dopředu a na to, čím by tento případný dárek trumfnul příště. Ale řešit to by se dalo odložit přeci na příště. Jenže co velkého dát kroganní samičce? Když ten největší dárek, vyléčení genophage a hromadu zubatých děcek, už dostala?

Fandom: Mass Effect

[Naposledy]

Naposledy (2186)

Byl to jeden z těch okamžiků před odletem. Před odletem, ze kterého nemuseli vůbec vrátit. V době, kdy se Mléčnou dráhou šířil mor v podobě šmejdu z hlubokého vesmíru, bylo třeba každého, kdo měl dost odvahy, aby s nimi bojoval.
A jelikož Perunica Express měla odvážlivců dost, měli se rozletět vstříc nebezpečí a smrti. To se ale nemohlo obejít bez pořádného rozloučení. Konala se tedy oslava, tak jak to měli všichni rádi a i když bylo na atmosféře znát, že se vkrádá smutek, nešetřilo se úsměvy ani smíchem. Rozloučili se a odletěli. V této sestavě už se pak nikdy nesešli.

Fandom: Mass Effect

[Na kameni načtnuto]

Na kameni načtnuto (2194)

„Zvedni trochu bradu a vypni hruď, jo, přesně takhle. Ale nevrť se!“ upozornila ho Princezna a pokračovala dál ve svém umění.
„Proč tu musím stát jak trubka a nepoužiješ nějakou holoprojekci? Ta by se ti nevrtěla,“ utrousil Grok, ale i když ho to štvalo, stál, jak si přála a tajně obdivoval, čeho všeho je ta jeho ještěrka schopná.
„Protože jsme aspoň spolu a takhle po staru je to nejlepší. Chvíli postojíš.“
„Neděláš mě moc tlustým?“
„Taky tlustej seš.“
„Hej, to nebylo hezký.“
„Nebylo, ale nemohu zapřít, že se na tu stěnu sotva vejdeš.“
„Ale jinak je to pěkná jeskynní čmáranice.“

Fandom: Mass Effect

[Dát si dvacet]

Dát si dvacet (2186)

„Groku!“ bouchla ho do ramene a krogan se na ní pomalu otočil a zatvářil se tázavě.
„Á-no?“ přestal si čistit zuby a čekal, co mu Fil chce.
„Pojď, musíš se jít vyspat.“
„Hloupost,“ zakroutil odmítavě hlavou, „potřebujete mě, kdyby zas zaútočili. Já to ještě vydržím, jsem čilej jak radioaktivní rybička. Trochu delší den zvládnu.“ Mrknul na ní a vrátil se k čištění zubů.
„Jako tvoje lékařka ti říkám, že si půjdeš lehnout.“
„Proč?“
„Protože ten tvůj den už trvá ve skutečnosti dny čtyři a seš fakt utahanej.“
„To poznáš jak?“
„Čistíš si zuby brokovnicí a dej prst ze spouště, prosím.“

Fandom: Mass Effect

[Klíčové rozhodnutí]

Klíčové rozhodnutí (2186)

Klepala se zimou a hladem skoro blouznila. Byla špinavá a vyčerpaná, i když už se několik dní skoro nehýbala a střídavě omdlévala nebo se živila zbytky toho, co dřív býval hanar.
Reapeři byli všude a nechápala, jak je možné, že ji ještě nenašli a nesežrali. Když na jejich planetu přišli, nastal chaos, marný pokus o odpor a pak boj o přežití. Při tom boji si zlomila nohu a zůstala tady. Kdyby měla aspoň nějakou zbraň, kterou by mohla zkrátit své utrpení. A pak skrze díry ve zdi uviděla siluety, které měly hlas. Bála se však zavolat o pomoc. Mlčela. Umřela.

Fandom: Mass Effect

[Bílé neni nikdy dost]

Bílé neni nikdy dost (2185)

Začal padat sníh a byla to taková chumelenice, že na dlouhé hodiny zůstali uvězněni ve skalní jeskyni, která jim poskytla aspoň základní úkryt. Těch hodin bylo celkem dvacet a když bylo po všem, vytáhly zadky z jeskyně a vydali se zpět do své chajdy, kde je měl Madoxx za tři dny vyzvednout. Převážení ledu a sněhu ze vzdálených světů se ukázalo být parádním byznysem a všemožné pivovary se mohli přetrhnout, aby dostali svou extra vodu, pro svá extra piva. S extra cenu, samozřejmě.
Ale jak už to bývá po tak vydatné sněhové bouři, ty zbylé dny vlastně hledali zapadanou chatu.

Fandom: Mass Effect

[Konec sentimentu]

Konec sentimentu (2186)

Tábořištěm se nesly tóny, které se zahryzávaly do duší i těl a nebylo nikoho, kdo by se při nich v myšlenkách neubíral k těm, které zanechal daleko ve hvězdách. To že byli právě teď a právě tady, aby se pokusili zachránit ty, na kterým jim záleželo, i ty, které neznají i nikdy nepoznají, bylo těžké břemeno, které těžklo o to víc, že až skončí, tak nebylo jisté, že se budou mít kam vrátit.
Grok si povzdechl, zvedl se a došel k mariňákovi hrajícím Somewhere over the Rainbow.
„Můžu si ho půjčit?“ ukázal na ukulele.
„Jasně.“
„Dík,“ poděkoval a snědl ho.

Fandom: Mass Effect

[Tak jak to mám rád]

Tak jak to mám rád (2187)

Uběhlo už moře času, kdy naposledy tancovali na stolech a kopali do sebe panáky alkoholu a zpívali a radovali se jak smyslů zbavení. Byl to nezvyk, přijít domů a vidět ho tak tichý a nehybný. Nepamatoval si ho tak. Je ale pravda, že tu skoro rok nebyl a že na rozdíl od toho šaška, co si hrál na sjednotitele galaxie, neměl za tu dobu ani jednou čas na oddech a flákání se někde s děvkama a chlebíčky.
Tomu je ale konec. Galaxie byla zachráněná, on dostal Princeznu a hlavně se vrátil zpět na Veles a musel připravit pořádnou vítěznou párty.

Fandom: Star Wars

[Billův odkaz]

Billův odkaz (2185)

Grok si zrovna procvičoval jedno z těch dechových cvičení, které pomáhají s uklidněním a mačkal u toho kuličky z příborů. Měl zavřené oči a představoval si klidné místo ve své duši, kde pečená koťata skáčou do tlamy a kde jde všechno rychle a bez zbytečných keců, což by se mu zrovna teď líbilo i ve skutečném životě, což se mu nedařilo.
Trochu se uklidnil a hodil okem opět po svém omni-toolu, a když spatřil, co spatřil, málem vyskočil z kůže. Ne, tohle prostě nedával. Tyhle softwarové aktualizace, které se zasekly na několik mučivých minut půl procenta před dokončením, prostě nesnášel.

Fandom: Mass Effect